Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kyselina olejová je mononenasycená mastná kyselina, která obsahuje osmnáct atomů uhlíku (a proto se řadí mezi mastné kyseliny s dlouhým řetězcem). Kyselina olejová se zároveň řadí mezi omega-9 mastné kyseliny. Obrázek: Chemická struktura kyseliny olejové. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), vodíku (bílá) a kyslíku (červená). (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také mastné kyseliny.

Hašišový olej se řadí mezi konopné drogy. Vyrábí se z konopí, ať se již jedná o konopí seté (lat. Cannabis sativa) nebo konopí indické (lat. Cannabis indica). Hašišový olej je tmavá olejnatá tekutina.

Kyselina askorbová je jiný název pro vitamin C. Viz také kyselina.

Esenciální mastné kyseliny jsou takové mastné kyseliny, které si organismus neumí sám vytvořit, a proto je odkázán na jejich příjem ve stravě. V případě lidského organismu je to kyselina linolová a kyselina alfa-linolenová. Viz také esenciální, mastné kyseliny, kyselina.

Saturace žilní krve kyslíkem neboli SvO2 je saturace kyslíkem v žilách. Viz také krev, kyslík, saturace kyslíkem (sO2), saturace tepenné krve kyslíkem (SaO2), saturace periferní krve kyslíkem (SpO2).

Saturace krve kyslíkem je jiný název pro saturaci kyslíkem.

Saturace tepenné krve kyslíkem neboli SaO2 je saturace kyslíkem v tepnách. Viz také krev, kyslík, saturace kyslíkem (sO2), saturace žilní krve kyslíkem (SvO2), saturace periferní krve kyslíkem (SpO2).

Saturace periferní krve kyslíkem neboli SpO2 je saturace kyslíkem v kapilárách. Tuto hodnotu lze snadno změřit pomocí pulzního oxymetru. Viz také periferní krev, kyslík, saturace kyslíkem (sO2), saturace tepenné krve kyslíkem (SaO2), saturace žilní krve kyslíkem (SvO2).

Polynenasycené mastné kyseliny neboli PUFA (zkratka pochází z anglického názvu polyunsaturated fatty acids) jsou nenasycené mastné kyseliny, jejichž „vnitřní“ (chemická) struktura se vyznačuje více než jednou tzv. dvojnou vazbou mezi atomy uhlíku. Mastné kyseliny si můžeme zjednodušeně představit jako řetízky kuliček (uhlíků). V případě polynenasycených mastných kyselin jsou spolu jednotlivé kuličky (uhlíky) ve většině míst spojeny jedním provázkem (vazbou), ale ve více než jednom místě jsou spojeny dvěma provázky (vazbami). Příkladem polynenasycených mastných kyselin jsou omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura omega-3 a omega-6 mastných kyselin, v tomto případě kyseliny alfa-linolenové a kyseliny linolové. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. V případě omega-3 (resp. omega-6) mastných kyselin se první dvojná vazba nachází mezi třetím a čtvrtým (resp. šestým a sedmým) atomem uhlíku (znázorněno červeně). (Zdroj: depositphotos.com) Mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny (s výjimkou transmastných kyselin) mohou mít pozitivní vliv na zdraví člověka, neboť příznivě ovlivňují hladinu krevních lipidů. Z polynenasycených mastných kyselin se skládají polynenasycené tuky. Viz také mastné kyseliny, mononenasycené mastné kyseliny.

Saturace kyslíkem, saturace krve kyslíkem neboli sO2 je podíl hemoglobinu, který je nasycen (saturován) kyslíkem, vztaženo k celkovému hemoglobinu v krvi (tzn. veškerému hemoglobinu, nasycenému i nenasycenému kyslíkem). Pro správné fungování organismu je potřeba velmi přesná rovnováha kyslíku v krvi. Lékaři dále rozlišují: saturace tepenné krve kyslíkem (SaO2) – saturace krve kyslíkem v tepnách, saturace žilní krve kyslíkem (SvO2) – saturace krve kyslíkem v žilách, saturace periferní krve kyslíkem (SpO2) – saturace krve kyslíkem v kapilárách; tato hodnota se měří nejčastěji, a to pomocí pulzního oxymetru. Hodnota SaO2 není zcela totožná jako hodnota SpO2, ale pro účely přibližného změření saturace pacientovy krve kyslíkem postačuje použít pulzní oxymetrii (tzn. předpokládáme, že obě hodnoty jsou velmi podobné). Normální SaO2 je 95–100 %. Klesne-li SaO2 pod 90 %, označuje se tento stav jako hypoxemie. Viz také krev, kyslík.